je
zařízení určené k
automatickému řízení
fonického vysílače zejména při
závodech s velkými prodlevami mezi
jednotlivými QSO. Zařízení v
pravidelných intervalech přepne na
vysílání a
odvysílá namluvenou výzvu.
Poté přepne na příjem. Operátor jen
naslouchá, zda někdo neodpoví, v
takovém případě papouška
zastaví a ujme se navázání
spojení. U dlouhých závodů si
šetří síly, zejména
hlasivky.
Pro tento účel
existuje několik integrovaných obvodů, které
umí modulační signál uložit do paměti
a poté jej opakovaně poskytnout. V katalozích lze
nalézt obvody ISD1416 a ISD1420 (délka
nahrávky 16 a 20 sec.). Navíc je v katalogu
uvedeno i doporučené zapojení. Za
povšimnutí stojí, že
přívody od elektretového mikrofonu
nemají stínění. Když obvod takto
zapojíme, mikrofon trčí z hnízda jen
na krátkých nestíněných
přívodech, všechno funguje bezvadně. Dokonce lze
zakoupit zkušební destičku pro toto
zapojení (1)
(2).
Obr.1 Katalogové
zapojení
S57BBD se s
chutí vrhnul do stavby papouška s
tímto obvodem. A po něm další.
Popsáno ve slovenském Radiožurnálu
2/98. A všichni splakali nad výsledkem.
Klasické mikrofony, byť elektretové,
mají nesymetrický stíněný
výstup, obvykle nějakým měkkým koaxem.
A papoušek bručí, vrčí
chrochtá... A nikdo neví, co s tím.
Dokonce jsou založena diskuzní fóra na internetu
k tomuto problému. Zoufalci se snaží oddělit
analogovou a digitální zem tlumivkami. A
stále to bručí, tak, že se modulace
ztrácí v pekelném rachotu.
Zkušenosti s tím měl i +OK1VUP, od
kterého jsem tohoto jinak řemeslně dobře
zhotoveného bručouna
nakonec v 2004 odkoupil.
Zde je zapojení ovládací části, ke které lze mít spoustu výhrad, ale bezproblémově funguje a hlavně už je hotová na plošném spoji. V zapojení analogové části se autor snažil držet katalogového doporučení:
Obr. 2 Původní
zapojení analogové části
papouška
Co však v katalogu
"zapoměli" napsat, že tento obvod je odfláknutý a
do jeho diferenciálních vstupů pro mikrofon
vstupuje veliké soufázové
rušení z digitální
části vlastního integrovaného obvodu.
Pokud mikrofon visí na drátkách, je to
v pohodě. Avšak běda, když se jeden vstup
přizemní např. mikrofonem od TRX. Zda o tom
výrobce ví? Podívejme se na
katalogové zapojení, zejména na způsob
napájení elektretového mikrofonu.
Záporný pól není připojen
na zem, jak bychom očekávali, ale přes rezistor R4
(katalogového schema) na vývod č. 25. Proč?
Chybná odpověd: v době mimo
nahrávání je třeba snížit
napájecí napětí mikrofonu.
Správná odpověď: Obě
napájecí větve pro mikrofon musí
mít stejnou impedanci (R1 - R4), aby se
nenarušila rovnováha můstku s impedancemi
diferenciálních vstupů a tím
nedošlo ke vzniku nesoufázového
rušení. R4 by
mohl vést na zem, to by ale bylo
nápadné (3)
a vzbuzovalo nemístné otázky.
Oblbovák se snižováním
napětí mikrofonu je lepší... Na Obr.2
si všimněte rozdělených
zemí, které ale OBĚ DVĚ vedou do TRX a tam se
nepochybně spojí a vykouzlí úchvatnou
smyčku na zemních vodičích, která
nám přinese řadu dalších
překvapení. Pokusy o kompenzaci odporovými můstky
končí ztrátou citlivosti, přitom
náprava je jednoduchá: tento blbý
diferenciální vstup prostě nepoužívat
a signál přivést až na pin 20 (výstup
vstupního zesilovače naštěstí
musí být externí propojkou zapojen na
vstup dalších obvodů).
Chybějící zesílení se
dožene jedním bižuterním tranzistorem (o
řád levnějším, než
odstraněná tlumivka):
Obr. 3 Upravené
zapojení analogové části
papouška
Po této poměrně jednoduché úpravě již papoušek pracuje podle našich představ, hlavně ale nebručí. Rozdíl v zapojení: přibyly rezistory R22, R23 a tranzistor T2. Vypadla tlumivka L1 a kondenzátor C6.
Poznámka: Tuto webovou stránku jsem vytvořil v r. 2009, podle dat uložení na serveru v listopadu. V r. 2016 toto zapojení uvedl OK1APY jako své zapojení ve zpravodaji Veterán Rádio Klubu č.4/2016.
Takovéto postupy se ve včelařské komunitě považují za nehorázné, tady je ale komunita radioamatérská.