|
Pulsní generátor XGO010
XGO010 je analogový celotranzistorový generátor pulsů se dvěma výstupy. Parametry pulsů lze nastavovat přepínači a potenciometry.
Ve výzkumáku jsme mu říkali Žiliňák, už se asi nezjistí, proč. Vzadu na štítku jako výrobce je údaj TESLA, MADE IN CZECHOSLOVAKIA,
220V, 25VA. Nic víc.
| |
Existovalo několik barevných mutací, tahle je přesně ta, která odpovídá kusu, který byl pár let na mém
pracovním stole. Ale není to "ten můj", protože mu chybí stopy po pádu na zem, který upravil jeho vzhled, ovšem nikoliv jeho
funkci. Podařilo se jej koupit na burze, ale jako nefunkční. Nostalgie je sviňa. Dosud se nepodařilo získat jakoukoliv dokumentaci
pro tento přístroj.
|
Pro opravu je zapotřebí alespoň schema. Tož s chutí do toho.
Co uvidíme po sejmutí krytů:
Nezbývá, než si schema vykreslit přímo podle přístroje. Měřákem se zjistilo, že vestavěný síťový zdroj má na výstupech napětí cca +12V,
+5V a -5V. Z toho se dá usoudit, že zdroj je asi v pořádku. Nešetrným zacházením se jistě dá nejsnáze odpravit výstup, takže se
začne se zkoumáním od výstupu. Detail výstupní části:
Když za přístroj umístíme stolní lampu, prosvítí plošňák a zapojení lze snáze vysledovat:
očíslujeme součástky:
Pro orientaci je třeba součástky očíslovat. Pokud se někdy objeví originální dokumentace, tak číslování určitě nemůže souhlasit, ale to
se nedá nic dělat, když originál není a v přístroji součástky očíslované nejsou.
Výsledek
zkoumání je zde.
26.9.2014 doplněno kompletní schema. Hodnoty součástek nebyly zkoumány. U některých rezistorů je použit barevný kód, což by
nebyl problém, většina jich je ale klasicky potištěna a zapájena tak, že na tento údaj není vidět. Některé součástky
jsou i na straně spojů, jiné visí ve vzduchu na svých vývodech. Zato na plošńáku jsou neosazená místa pro nějaké další součástky,
což svědčí o problémech při zavádění výroby. Přepínač pro volbu rozsahu frekvencí bylo nutno vyměnit. Jeho konstrukce je sice rozebíratelná
- pohromadě to drží 4 šroubky, ale po rozebrání se to rozsype na spoustu miniaturních součástek. Po složení to ale nikdy nefunguje,
ověřeno na více kusech. Ještě že centrální radioklub ČRK pořádá setkání s burzou v Holicích, kde se pár nepoužitých přepínačů
podařilo sehnat. Baterie kondenzátoru k němu připojená svědčí o dalším kousku tehdejší technologie. Kapacity po jednotlivých
krocích stoupají 820pF-8n2-82nF...Ale když se přejde ke stupňům tvořených tehdejšími elektrolyty, je to ...5uF-50uF-500uF.
Vysvětlení je jednoduché - tehdejší elektrolyty byly rychle vysychající, proto už i dle katalogu byla jejich tolerance -10+250%.
Vyráběny byly běžně s dvojnásobnou kapacitou, aby bylo možno vždy říci, že jsou v toleranci. Pokud se používaly jen pro nějakou filtraci,
bylo to v pohodě. Zde na jejich kapacitě záleží a časem dojde k jejich výměně za spolehlivější typ.
Přístroj je opraven a plně funkční.
| |
Pohledem na schema najdeme řadu pozoruhodností. Napětí jsou stabilizovaná,
ovšem proč je síťový zdroj navržen na tak veliká výstupní napětí je záhada. Asi aby se přístroj rychleji prohříval teplem výkonových
tranzistorů stabilizátorů. Za povšimnutí stojí také zatěžovací potenciometry na výstupech, zřejmě pro udržení nulové hladiny při malých
výstupních napětích. Potenciometr pro nastavení kmitočtu musel být vyměněn, protože se jej nepodařilo opravit tak,
aby během otáčení neměnil skokově hodnotu odporu. Což je problém, protože potenciometry tohoto mechanického provedení se již asi nikde
nevyrábí. Pro řízení výstupního napětí pulzů jsou použity tandemové potenciometry, jedna sekce řídí to napětí, druhá sekce je jakási předzátěž.
Jeden z nich má ale sekce různých hodnot 10k a 500ohm. Je na něm vidět, že to výrobce dofušoval tím způsobem, že u klasického
tandemáku 10k-10k vyměnil druhou odporovou dráhu a na kryt přilepil izolepou papírek se skutečnou hodnotou dráhy. Ještě že alespoň tak.
V přístroji je hafo spínacích tranzistorů KSY62A, které se dnes již těžko dají nahradit. Ty se používaly v tranzistorových číslicových
obvodech, zejména počítačů TESLA200, pro který byly vyvinuty. A to v době, kdy se ve světě již běžně používaly číslicové integrované obvody,
proto svět tuto drahou technologii minul. To byl asi také důvod, proč tento přístroj v době, kdy byl distribuován, stál více, než nové
auto v Mototechně.
|
| |