Kupujete med v obchodě? Ať nenaletíte!

Kdo si myslí, že při koupi medu v obchodě nemusí naletět, tak se hluboce mýlí. l tady je důležitá opatrnost.
• JOSEF ŠULC (Pardubické noviny)
Nákup medu a vína má společné to, že v obchodě se můžete rozhodovat v podstatě jen podle obsahu etikety a ceny. Zatímco u vína je významnou pomůckou pro rozhodování cena, u medů jsou ceny poměrně vyrovnané. U vína zpravidla vyšší cena znamená také vyšší kvalitu; a pro znalé pak stačí obsah etikety, zejména název vína a místo původu k tomu, aby si vybrali láhev s obsahem, který si přejí.
To u medů neplatí. To nesvědomití obchodníci s medem zneužívají k tomu, aby zákazníky všelijak šidili. Med se falšoval i dříve, ale postiženo bývalo obvykle jen pár lidí, kteří podruhé už od falšovatele med nekoupili.
Nyní však má neserióznost daleko větší prostor k uplatnění. Nedávná kontrola Státní zemědělské a potravinářské inspekce zjistila, že ze sedmi vzorků medu dodaného společností JSG FOOD s.r.o. Radobytčice, odebraných v prodejnách velkých obchodních řetězců, ani jeden nevyhověl platným předpisům pro kvalitu medu.
I když tento med nebyl zdravotně závadný, byl falšovaný. Nebo jinak - zákazník byl vědomě klamán, a výrobce se na jeho úkor neoprávněně obohatil.

Kdo odnáší podivnou hru s vývozem a dovozem
Český med má vynikající vlastnosti vyplývající z genotypu včely a složení flóry na našem území. Vyznačuje se také nízkým zatížením cizorodými látkami. Jeho vlastnosti jsou velmi ceněny i v zahraničí, zejména v Německu. Tamější dovozci za něj platí ceny 2krát až 3krát vyšší, než za jaké naši zpracovatelé medu dovážejí med, Často pochybné kvality, a někdy i kontaminovaný antibiotiky nebo jinými látkami z Ukrajiny, Ruska, Číny nebo ze subtropických oblastí.
Kvalitní český med je exportován do zahraničí a na náš trh přicházejí směsi různých medů dovezených z pochybných zdrojů. Přitom příslušná vyhláška neukládá zpracovatelům povinnost informovat spotřebitele o původu medu. A pokud neseriózní zpracovatel do směsi přidá pouhé jedno procento našeho medu, klidně na etiketu napíše, že jde o český med.
Norma je přísnější
V zájmu nápravy této situace Český svaz včelařů vypracoval v roce 1999 normu jakosti pro český med. Kriteria této normy jsou přísnější než požadavky ministerstva zemědělství a Směrnice Evropské unie o medu. K použití označení původu „český" musí med odpovídat specifikaci zapsané v Úřadu průmyslového vlastnictví pod číslem ÚPV 179.
To však nebránilo tomu, aby se nedávno dva zpracovatelé medu spojili pod novým společným názvem Český med s. r. o. Doufejme, že budou dodávat skutečně český med a nikoliv směsi medu, s původem od Argentiny po Zanzibar.

V Česku je spotřeba v rovnováze s produkcí
V České republice spotřebuje jeden obyvatel průměrně 0,6 kg medu ročně. Jedna z nejvyšších spotřeb na světě je v Německu, průměrně 1,4 kg na obyvatele. Také další čísla dokreslující souvislosti jsou zajímavá:
• V naší republice je zhruba půl milionu včelstev, přičemž průměrný výnos jednoho včelstva je 25 až 30 kilogramů medu za rok. 
• Zhruba 55 procent tohoto medu jde do výkupu, zbytek si včelaři nechávají pro svou potřebu.
Bilančně je tedy spotřeba medu u nás v rovnováze s produkcí.
V Evropské unii se za komerční včelařské provozy považují subjekty s více než 150 včelstvy. Ale takových je v naší republice jen 2,6 procenta z celkového stavu včelstev!
Technologická revoluce, kterou prošlo české zemědělství při přechodu z malovýroby na velkovýrobu, se včelaření prakticky nedotkla. Aby včelaření chovatele uživilo, musel by mít minimálně 200, ale spíše 300 až 400 včelstev. Zatím jich naši včelaři mají v průměru kolem deseti. To znamená, že se na rozdíl od ostatních zemědělců v EU významněji neprosadí, a budou pokračovat v tradici chovatelství ze záliby. To je pro nás - spotřebitele -do jisté míry výhoda, protože velkovýroba zemědělcům sice umožňuje v tvrdé mezinárodní konkurenci přežívat, ale maloobchodní ceny zemědělských produktů dolů netlačí, spíše ochuzuje sortiment o speciality.

Co je v nabídce
Při vybírání medu v obchodě je pro zákazníka jedinou orientací etiketa. Podle našich předpisů musí obsahovat označení druhu medu podle původu včelí pastvy, tedy lesní med nebo květový med:
• květový med vzniká z rostlinného nektaru,
• zatímco lesní med z medovice, což je produkt stejnokřídlého hmyzu, zejména mšic a červců.
U květových medů bývá obvykle v názvu uvedena i převažující rostlina, kvetoucí v době snůšky - například akát, řepka, jetel, lípa a podobné. V této souvislosti je nutno zdůraznit, že prakticky nelze vyprodukovat med úplně jednodruhový, protože desetitisíce včel v úlu, kromě nektaru z převažující rostliny, přináší nektar také z jiných, současně kvetoucích rostlin. Květové medy jsou světlé, až skoro bílé, a mají tendenci rychleji krystalizovat. 
Květové medy získávají právem na oblibě, a to způsobilo vyrovnání jejich ceny na úroveň lesních medů, které dříve bývaly dražší než květové.
Lesní med je tmavší, pomaleji krystalizuje, je bohatší na minerální látky. Tmavé druhy mají většinou kořeněnou chuť a vůni. Po krystalizaci výrazněji nezesvětlí.
Krystalizace kvalitě neublíží
Bezpečně nejčistší med lze získat pouze tak, že byste jej koupili v plástvích. Většina lidí však kupuje med, který byl z pláství vytěžen odstředěním, výjimečně vykapáním. Vykapávaný med je velmi hodnotný, ale také podstatně dražší.
Pro úplnost uvádíme, že med lze z pláství těžit také lisováním nebo lisováním za tepla, ale tyto málo kvalitní medy do běžného oběhu nejdou a používají se pro průmyslové účely.
Tekuté zůstávají medy jen určitou dobu, řepkový dokonce jen několik dní. Pak začnou krystalizovat. Zkrystalizovaný med má naprosto stejnou kvalitu jako tekutý, a někdy je jeho tuhá konzistence i určitou výhodou.
Místo přihřívání přichází pasterizace
Protože většina zákazníků dává přednost tekutému medu, zpracovatelé déle skladované medy před distribucí za hřívají, a tím je zkapalní. 
Když při ohřívání překročí teplotu 50 stupňů C nebo jej ohřívají opakovaně, vytvoří se v medu látka hydroxymethylfurfural. Její přítomnost svědčí o špatném zacházení s medem a hrubě poškozuje jeho biologickou hodnotu. Proto je její přítomnost omezena státní normou na maximálně 40 mg v l kg.
Český svaz včelařů má. ve své normě pro Český med přísnější limit - 20 mg/kg

V poslední době se začíná místo přihřívání prosazovat pastování medu. Pomalým mícháním se průběh krystalizace modifikuje a med dostane konzistenci pasty. Má zachovány všechny biologické hodnoty, a snadněji se s ním pracuje, například při mazání na chleba a podobně. Dobře snáší dlouhodobé skladování při nižších teplotách.
V obchodních řetězcích se zajímají víc o cenu než jakost
Nejkvalitnější med koupíte přímo u včelaře, pokud včeličkám rozumí a dobře se o ně stará. A těch je většina. Kvalitní medy prodávají i specializované obchody, zejména když spolupracují se Svazem včelařů. Zárukou kvality medu je logo Český med na etiketách.
V navštívených prodejnách obchodních řetězců v Praze jsme však med s tímto logem v červnu letošního roku nenašli. Jak nasvědčují výsledky kontrol Státní zemědělské a potravinářské inspekce, nákupní oddělení a kontrolní pracoviště těchto řetězců se spíše zajímají o cenu produktu, než o jeho kvalitu. Logo kvalitního medu jsme nenašli ani v tržnicích.